Superdávka a pracovní bonus

Tento článek navazuje na úvodní text superdávce a věnuje se pouze pracovnímu bonusu.
👉 Úvodní článek s odkazy na další části superdávky jako je složka na bydlení, bonus na dítě či složka na živobytí, naleznete zde.

Co je smyslem pracovního bonusu?

Pracovní bonus je zcela novým prvkem dávkového systému. Jeho hlavním cílem je motivovat k legální výdělečné činnosti. Stát tímto způsobem „odměňuje“ práci a přiznává žadatelům část jejich pracovního příjmu nad rámec běžného výpočtu dávky.

Zavedení pracovního bonusu jde ruku v ruce se snížením uznatelných nákladů na bydlení pro nezranitelné domácnosti a s úpravami bonusů na dítě. Záměr je jasný: pokud domácnost pracuje, měl by jí pracovní bonus kompenzovat snížení jiných částí dávky. V praxi je ale nastavení příliš přísné. Bonus se začíná snižovat už při velmi nízkých příjmech a na úrovni minimální mzdy klesá až na nulu.

Kdo má nárok na pracovní bonus?

Pracovní bonus je součástí dávky tehdy, pokud je vyplácena alespoň jedna další část dávky, tedy částka na bydlení, částka na živobytí nebo bonus na dítě. V superdávce tedy nelze získat pracovní bonus samostatně.

Na pracovní bonus vzniká nárok, když alespoň jeden člen domácnosti má příjem, který lze započíst pro pracovní bonus, a zároveň rozhodné příjmy příjmy domácnosti nepřekračují stanovené limity (viz níže).

Za příjem zohledňovaný pro pracovní bonus jsou považovány především tyto příjmy:

• příjem ze závislé činnosti (zaměstnání, dohody),

• příjem ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ),

• nemocenské dávky, pokud nárok trval celý kalendářní měsíc,

• rodičovský příspěvek, který navazuje na peněžitou pomoc v mateřství,

• odměna pěstouna, pokud nárok na ni trval celý měsíc.

Jako příjem se naopak nezapočítá např. výživné, příjem z péče o osobu závislou na péči nebo rodičovský příspěvek, který nenavazuje na čerpání peněžité pomoci v mateřství. 

Kolik může pracovní bonus činit?

To, zda máte nárok na pracovní bonus, se odvíjí od tzv. rozhodného příjmu domácnosti. Je důležité si uvědomit, že rozhodný příjem a příjem zohledňovaný pro pracovní bonus nejsou totéž. Rozhodný příjem zahrnuje všechny příjmy domácnosti, například příspěvek na péči, příjem z péče o osobu blízkou, důchody, podporu v nezaměstnanosti, příjmy z pronájmu a další. Naopak příjem zohledňovaný pro pracovní bonus je vymezen úžeji. Započítává se do něj především výdělek z práce a jen několik dalších přesně vymezených položek, jak bylo uvedeno výše.

Zákon stanovuje pro výpočet nároku dvě hranice podle tzv. rozhodného příjmu domácnosti.

1. Do 1,6násobku životního minima domácnosti

• Bonus činí 40 % příjmů započitatelných pro pracovní bonus.

2. Nad 1,6násobek životního minima

• Bonus se postupně snižuje podle daného vzorce až na nulu.

Tabulka ukazuje, jaký musí být rozhodný příjem domácnosti, aby:

1. Ještě dostala 40 % příjmů zohledňovaných pro pracovní bonus,

2. Už nedostala žádný pracovní bonus.

Rozhodný příjem i příjem zohledňovaný pro pracovní bonus jsou čisté příjmy. Počítáme s hodnotami životního minima, které budou platné od 1. 10. 2025:

Z tabulky je patrné, že například jednotlivec ztrácí nárok na pracovní bonus už na hranici minimální mzdy. V praxi to znamená, že na pracovní bonus dosáhnou lidé na částečných úvazcích či dohodách, osvč s velmi nízkým ziskem, případně domácnosti, kde nemají příjem všichni její členové.

Příklady: kdy se "vyplatí" pracovat?

Protože MPSV zatím nezvěřejnilo žádnou oficiální kalkulačku, použili jsme k výpočtům kalkulačku, kterou vytvořilo Centrum pro společneské otázky - SPOT ve spolupráci s Českým rozhlasem a organizacemi Platforma pro sociální bydlení, Česká asociace streetwork a Platforma pro včasou péči. Všem, kdo se na kalulačce podíleli, patří naše poděkování. 

V případě dvoučlenné domácnosti je hezky vidět, jak pracovní bonus výrazně zvýhodní dvojici, kde pracuje pouze jeden člen domácnosti, a to navíc jen na zkrácený úvazek. Domácnost, kde oba členové pracují na celý úvazek, si naopak v oblasti bydlení na dávkách pohorší:



Na dalším příkladu jde vidět, jak může péče o osobu blízkou vést ke ztrátě nároku na pracovní bonus. Příjem pana Trčka je záměrně nastaven tak nízko, aby měla domácnost nárok na plný pracovní bonus ve výši 40 % jeho příjmu. Protože se však jeho manželka stará o maminku, se kterou nesdílí domácnost, a má příjem 14 800 Kč z péče, rozhodný příjem se zvýší tak, že nárok na pracovní bonus zcela zanikne.

💬 Co zaznívá v debatách?

• Pracovní bonus začíná klesat už při velmi nízkých příjmech. V mnoha případech proto nedokáže vyrovnat snížení uznatelných nákladů na bydlení ani pokles bonusu na dítě. Jeho kompenzační funkce se tak ztrácí. Viz např. Platforma pro sociální bydlení zde nebo v podrobné analýze zde, dále např. PAQ Research nebo rozhovor s Danielem Prokopem v Českém rozhlase. 
• Původním záměrem bylo motivovat lidi k legální práci a upřednostnění práce před dávkami. Výsledný efekt ale může být opačný. Systém paradoxně může motivovat k tomu, aby si lidé část výdělku nechali „na černo“ – tedy vykázali jen nízký příjem a tím si zachovali vyšší pracovní bonus. Modelové grafy ukazují, že pod úrovní minimální mzdy se lidem často nevyplatí příjem zvyšovat. V některých případech je finančně výhodnější zůstat v systému dávek a pobírat pracovní bonus než mít vyšší legální příjem.
• Další problém představuje úzké vymezení příjmů započítávaných do pracovního bonusu. Například rodiče na rodičovské dovolené nemají na bonus nárok, pokud rodičovská nenavazuje na mateřskou. Stejně tak mohou být znevýhodněny osoby, které doma pečují o blízkého – jejich péče se do systému bonusu nepočítá, a přitom nižší příjem jednoho člena domácnosti může ovlivnit výpočet celé dávky. Ilustruje to příklad uvedený výše.

Článek napsala Mgr. Radka Vališková, sociální pracovnice a vedoucí pražského centra Maltézské pomoci, dne 28.7.2025.