Superdávka a složka na živobytí
Superdávka zahrnuje více složek, z nichž jednou je složka na živobytí. V tomto článku se dozvíte, kdo na ni má nárok, jak se vypočítává, co je podpůrný plán a za jakých podmínek může být částka na životní potřeby navýšena.
Tento článek navazuje na úvodní text superdávce a věnuje se pouze pracovnímu bonusu.
👉 Úvodní článek s odkazy na další části superdávky jako je složka na bydlení či bonus na dítě, naleznete zde.
Obecné podmínky nároku
Aby domácnost měla nárok na složku na živobytí, musí splnit několik základních podmínek. Jejich splnění je požadováno u všech složek superdávky:
- Majetkový test: Stát posuzuje, zda domácnost nemá příliš vysoké úspory na účtu a nevlastní nadměrné množství nemovitostí či automobilů.
- Pracovní aktivita (u osob, které nejsou považovány za zranitelné): Pokud některý z členů domácnosti tuto podmínku nesplňuje, může to vést ke snížení, nebo dokonce k odepření dávky. V případě složky na živobytí se této osobě stanoví částka na životní potřeby na 0 Kč, a ve výpočtu se tak prakticky nezohledňuje.
👉 Více se o těchto obecných podmínkách a o kategorii zranitelných osob se dozvíte v samostatném článku.
🏠 Dávka posuzuje společně členy domácnosti. Kdo všechno se počítá do domácnosti? Správné určení ovlivní výši dávky. Nárok na dávku se totiž posuzuje společně pro celou domácnost. Má se za to, že členy domácnosti jsou:
- Rodiče a jejich nezaopatřené děti, pokud děti nebydlí samostatně s partnerem nebo manželem.
- Manželé nebo registrovaní partneři.
- Rodiče a jejich nezletilé děti, i když už nejsou nezaopatřené.
- Rodiče a jejich zletilé děti, pokud s rodiči bydlí a nemají vlastní domácnost.
- Jiné osoby, které s těmito osobami společně bydlí a sdílejí s nimi výdaje na potřeby.
Komu vzniká nárok na složku na živobytí?
Nárok na složku na živobytí má domácnost tehdy, pokud její rozhodný příjem nepřevyšuje 1,43násobek částky životního minima domácnosti.
Výpočet životního minima domácnosti se odvíjí od počtu a typu členů v domácnosti, uvádíme částky, které budou platné od 1. 10. 2025:
Jak se vypočítá výše složky na živobytí?
Výši složky na živobytí vypočítáme tak, že od součtu všech částek na živobytí odečteme rozhodný příjem domácnosti ponížený o 30 %, tedy 70 % příjmu:
Částka na životní potřeby
Částka na na životní potřeby činí:
- u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (viz obrázek výše),
- u pracovně aktivní nebo zranitelné osoby částku existenčního minima, tedy 3 130 Kč,
- u členů domácnosti, kteří nejsou zranitelnými osobami a nejsou pracovně aktivní, 0 Kč.
V těchto případech může být částka na životní potřeby navýšena (§ 36):
- Podpůrný plán: Osobě, která plní podpůrný plán Úřadu práce, může být částka existenčního minima dočasně navýšena na životní minimum.
- Dietní stravování: Lidé se zdravotním stravovacím režimem mohou podle vyhlášky MPSV získat navýšení částky na živobytí.
- Veřejná služba: Plnění 30 hodin veřejné služby navýší existenční minimum o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem .
Podpůrný plán
Podpůrný plán s vámi vypracuje Úřad práce, pokud vaše domácnost pobírá složku na živobytí. Jeho cílem je zlepšit vaše sociální, majetkové a příjmové poměry. Úřad práce ho s vámi musí připravit do 3 měsíců od přiznání složky na živobytí a následně ho každé 3 měsíce aktualizuje.
Plán může obsahovat například doporučení na rekvalifikaci, nabídky kurzů, motivační aktivity nebo konkrétní kroky k hledání zaměstnání podle vašich možností a schopností.
Pokud spolupracujete a plán plníte, můžete získat dočasné navýšení existenčního minima na úroveň životního minima – tedy vyšší dávku na živobytí.
Naopak, pokud spolupráci odmítnete nebo nedodáte požadované údaje, toto zvýšení vám přiznáno nebude.
👉 Mohlo by vás zajímat
- Úvodní článek k superdávce
- Podmínky superdávky: majetkový test a pracovní aktivita
- Superdávka a složka na bydlení
- Superdávka a pracovní bonus
- Příspěvky a výhody, na které mají nárok senioři a pečující
Článek napsala Mgr. Radka Vališková, sociální pracovnice a vedoucí pražského centra Maltézské pomoci, dne 1. 8. 2025