Superdávka a složka na živobytí

Tento článek navazuje na úvodní text superdávce a věnuje se pouze složce na živobytí.
👉 Úvodní článek s odkazy na další části superdávky jako je složka na bydlení či bonus na dítě, naleznete zde.

Obecné podmínky nároku

Aby domácnost měla nárok na složku na živobytí, musí splnit několik základních podmínek. Jejich splnění je požadováno u všech složek superdávky:

• Majetkový test: Stát posuzuje, zda domácnost nemá příliš vysoké úspory na účtu a nevlastní nadměrné množství nemovitostí či automobilů.
• Pracovní aktivita (u osob, které nejsou považovány za zranitelné): Pokud některý z členů domácnosti tuto podmínku nesplňuje, může to vést ke snížení, nebo dokonce k odepření dávky. V případě složky na živobytí se této osobě stanoví částka na životní potřeby na 0 Kč, a ve výpočtu se tak prakticky nezohledňuje.

👉 Více se o těchto obecných podmínkách a o kategorii zranitelných osob se dozvíte v samostatném článku.

Komu vzniká nárok na složku na živobytí?

Nárok na složku na živobytí má domácnost tehdy, pokud její rozhodný příjem nepřevyšuje 1,43násobek částky životního minima domácnosti.

Výpočet životního minima domácnosti se odvíjí od počtu a typu členů v domácnosti, uvádíme částky, které budou platné od 1. 10. 2025:

Jak se vypočítá výše složky na živobytí?

Výši složky na živobytí vypočítáme tak, že od součtu všech částek na živobytí odečteme rozhodný příjem domácnosti ponížený o 30 %, tedy 70 % příjmu:

Částka na životní potřeby

Částka na životní potřeby nahrazuje částku živobytí, která figurovala ve výpočtu složky na živobytí před reformou dávek. Částka na životní potřeby činí:

• u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (viz obrázek výše),
• u pracovně aktivní nebo zranitelné osoby částku existenčního minima, tedy 3 130 Kč,
• u členů domácnosti, kteří nejsou zranitelnými osobami a nejsou pracovně aktivní, 0 Kč (zde nelze částku navyšovat dle § 36–37).

Částka na životní potřeby může být navýšena (§ 36–37):

• Podpůrný plán: Osobě, která plní podpůrný plán úřadu práce, může být částka na životní potřeby navýšena z existenčního minima na životní minimum. Do chvíle, než úřad práce vypracuje podpůrný plán (nejpozději do 3 měsíců), je považován za plněný.
• Dietní stravování: Lidé se zdravotním stravovacím režimem mohou podle vyhlášky MPSV získat navýšení částky na životní potřeby.
• Veřejná služba: Plnění 30 hodin veřejné služby navýší existenční minimum o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem (nelze uplatnit u nezaopatřeného dítěte).

Podpůrný plán 

Podpůrný plán s žadatelem vypracuje Úřad práce, pokud domácnost pobírá složku na živobytí. Jeho cílem je zlepšit sociální, majetkové a příjmové poměry žadatele. Úřad práce plán musí připravit do 3 měsíců od přiznání složky na živobytí a následně ho každé 3 měsíce aktualizuje.

Plán může obsahovat například doporučení na rekvalifikaci, nabídky kurzů, motivační aktivity nebo konkrétní kroky k hledání zaměstnání.

Pokud žadatel plán plní, dostává částku na životní potřeby ve výši životního minima, a tím i vyšší dávku na živobytí.

Naopak, pokud spolupráci odmítne nebo nedodá požadované údaje, je mu částka na životní potřeby vyměřena pouze ve výši existenčního minima.

Shrnutí: co se změní?

Nový systém je silně orientovaný na to, aby žadatelé spolupracovali s úřadem práce a snažili se zlepšovat svou situaci – zavádí se pracovní bonus, který u nízkých příjmů může vést k výraznému navýšení dávky, na druhou stranu se už do tří měsíců může snížit částka na životní potřeby na existenční minimum, pokud žadatel neplní podpůrný plán. 

Složka na živobytí ruší dosavadní zvýhodněné započítávání některých příjmů (např. důchodů, nemocenské či podpory v nezaměstnanosti), což vede k nižší dávce pro žadatele, kteří nemají příjem z práce. Při započtení nákladů na bydlení se snižuje administrativa jednotným odpočtem, nově však nejsou zohledněny vyšší náklady na bydlení v Praze a odpočet je pro všechny regiony jednotný. Vše shrnujeme v přehledné tabulce:

Pozitivní změny pro žadatele přinesou reformy zákonů související s dávkou. Po letech přichází navýšení životního minima a zákon zmírňuje podmínky pro sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce:

Příklady

Na prvním příkladu, kde žadatel nemá příjmy, se jasně projeví navýšení životního minima, a tedy celkové zvýšení dávky. Neznamená to však, že se celková dávka při spolupráci s úřadem práce vždy zvýší. Nový systém má přísnější odpočet příjmů. V případě, že má žadatel příjem z práce, je pokles složky na živobytí výrazně kompenzován pracovním bonusem. Pokud má však např. příjem ze starobního důchodu nebo podpory v nezaměstnanosti, ve výsledku si výrazně pohorší. To je patrné ze třetího příkladu.

Článek napsala Mgr. Radka Vališková, sociální pracovnice a vedoucí pražského centra Maltézské pomoci, dne 1. 8. 2025