Čeká vás řízení o příspěvek na péči? Připravili jsme pro vás přehledného průvodce celým procesem. Dozvíte se, co vás čeká a jak se na jednotlivé kroky připravit.
V tomto článku se zaměříme pouze na průběh řízení o příspěvku na péči. Chcete-li vědět o příspěvku na péči více, podívejte se na náš úvodní článek k tématu.
Po podání žádosti se vám zhruba do dvou týdnů ozve sociální pracovník z Úřadu práce (poznáte ho podle telefonního čísla začínajícího 950). Dohodne s vámi termín návštěvy.
ℹ️ Nevíte, jak správně vyplnit žádost? Podívejte se na náš návod.
Při sociálním šetření sociální pracovník zjišťuje, jaké životní potřeby senior již nezvládne sám a potřebuje při nich pomoc druhé osoby. V podstatě hodnotí, kolik toho senior už nezvládne, s čím vším potřebuje pomoct.
Sociální pracovník navštíví seniora v jeho přirozeném sociálním prostředí. Může to být doma, v domově s pečovatelskou službou, v domově seniorů, zkrátka tam, kde žije. Je-li senior hospitalizován více než 60 dní, může šetření proběhnout i v nemocnici.
Je vhodné a žádoucí, aby byl přítomen někdo blízký, kdo zná denní režim a potřeby seniora. Pokud už senior využívá nějakou sociální službu, může být u šetření také její pracovník, např. osobní asistent. Ten totiž dobře ví, s čím senior potřebuje pomoci.
Před sociálním šetřením určitě nemusíte dělat žádný velký úklid. Sociální pracovník není návštěva, naopak potřebuje vidět, jak žijete.
Někteří senioři nechtějí před pracovníkem působit hloupě, že něco nezvládají, nebo mají dokonce obavy, že by mohl přijít o svéprávnost. Proto se snaží působit před pracovníkem co nejvíc soběstačně. Je dobré si se seniorem předem promluvit a vysvětlit mu, že nic takového nehrozí. Jiní mají zase tendenci své potíže přehánět, aby získali co největší příspěvek. Ani to není dobré, zkušení sociální pracovníci se s tím setkávají často a vyvolává to spíše nedůvěru. Nejlepší je být přirozený a říkat věci tak, jak skutečně jsou.
Zkušení sociální pracovníci by měli být schopni správně posoudit, co všechno senior nezvládá. Přesto je užitečné si předem promyslet, které činnosti dělá senior samostatně a kde potřebuje pomoc. Pokud již o seniora pečujete, můžete svou pomoc v určitých oblastech považovat za samozřejmou a ani si nemusíte uvědomovat, že by senior bez vás danou činnost nezvládl. Neznamená to, že máte přehánět, jen se ujistěte, že pracovník nic nepřehlédne. Pojďme se tedy podívat na to, co sociální pracovník při šetření zjišťuje.
Zaměřuje se na deset základních životních potřeb a u každé z nich posuzuje, zda ji senior zvládá samostatně. Každá životní potřeba zahrnuje několik konkrétních činností. Pokud senior nezvládne byť jen jednu z těchto činností, je celá životní potřeba hodnocena jako nezvládnutá.
Zároveň ale platí, že je činnost uznána za zvládnutou, pokud ji senior zvládne za pomoci běžně dostupných pomůcek nebo zdravotnických prostředků. Pochopitelně by ji měl zvládnout bezpečně, v přiměřeném standardu a čase a bez pomoci druhé osoby. Stejně tak bude důležité, v jakém prostředí senior žije, jak má uzpůsobený byt, jak to má daleko do obchodu atd. I to má významný vliv na to, zda je v jednotlivých životních potřebách samostatný.
Zde se můžete podívat na všechny potřeby a související činnosti:
Po sociálním šetření putuje vaše žádost k posudkovému lékaři na pobočku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) při Okresní správě sociálního zabezpečení.
Úřad práce vám o tom pošle dopis s informací o přerušení řízení. Neznepokojujte se - je to běžná součást procesu. Vaše žádost běží dál, jen se čeká na vyjádření lékaře.
Posudkový lékař nakonec sepíše zprávu, kde je uvedeno kolik životních potřeb senior nezvládá v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého stavu.
Posudkový lékař posuzuje, zda nezvládání životních potřeb (které zjistil sociální pracovník) skutečně souvisí se zdravotním stavem seniora a jde o dlouhodobé potíže. Nestačí tedy jen to, že senior něco nezvládá - musí být jasné, že je to způsobeno jeho zdravotním stavem.
Jak bylo již zmíněno výše, posudkový lékař může sám seniora vyšetřit nebo pro něj vyžádat další vyšetření, v praxi se to ale v podstatě neděje. Je proto na vás dodat lékaři "důkazní materiál". Jak na to?
Položte si následující otázky a zajistěte si, aby byla zdravotní dokumentace seniora aktuální:
Máte-li dobrý vztah s praktickým lékařem, proberte s ním jednotlivé činnosti, které senior nezvládá. Společně můžete projít, zda je ze zdravotní dokumentace jasné, jak souvisí s jeho zdravotním stavem. V každém případě by měl váš praktický lékař vědět o tom, že žádáte o příspěvek.
Není nutné zbytečně oddalovat podání žádosti kvůli aktualizaci zdravotní dokumentace. Na druhou stranu je dobré mít všechny podklady připravené do chvíle, kdy Úřad práce předá vaši žádost k posudkovému lékaři – bývá to zhruba měsíc po podání žádosti. Nakonec vám přijde výzva k doplnění zdravotní dokumentace. V tuto chvíli máte poslední šanci dokumenty doplnit.
Poté, co Úřad práce obdrží posudek od Institutu posuzování zdravotního stavu, zašle vám poštou opět doporučený dopis o pokračování řízení. V něm bude již uvedeno, zda bude při dokončení řízení příspěvek přiznán a v jaké výši. Není-li uveden stupeň příspěvku, kontaktujte Úřad práce, měli by vám to sdělit.
Pokud jste s výsledkem řízení spokojeni nemusíte s dopisem dělat nic, stačí vyčkat na rozhodnutí. V opačném případě můžete v této fázi řízení využít možnost vyjádřit s k podkladům před vydáním rozhodnutím. Jinými slovy, můžete podat námitku. Více se dozvíte zde.
Na závěr obdržíte doporučený dopis s rozhodnutím, ve kterém bude uveden stupeň příspěvku a měsíc, od kterého byl přiznán. Příspěvek bývá u seniorů zpravidla přiznáván trvale, avšak může být přiznán i na omezenou dobu. Příspěvek vám bude vyplacen zpětně a následně bude vyplácen každý měsíc ve stanovené výši.
Pokud s rozhodnutím nesouhlasíte, máte možnost se do 15 dnů od jeho doručení odvolat. Nemusíte se obávat, že by odvolání způsobilo pozastavení výplaty příspěvku. Více se odovolání dozvíte zde.