Poradíme vám, jak zastupovat seniora při právních úkonech – od jednoduché plné moci až po soudně stanovené opatrovnictví.
Má vaše maminka potíže s vyplněním žádosti o příspěvek na péči? Nemůže si vaše babička vyzvednout zásilku na poště? Zapomíná vaše teta platit účty za elektřinu? Nebo váš dědeček půjčil nebo daroval peníze a teď neví, komu?
Pojďme se podívat, co vlastně právní jednání je, a jaké jsou možnosti, jak zastoupení řešit.
Když mluvíme o zastupování seniora při právním jednání, je důležité si ujasnit, co vlastně právní jednání je a co naopak není. Právní jednání zahrnuje úkony, které mají právní důsledky – tedy vznik, změnu nebo zánik práv a povinností. Zde je několik konkrétních příkladů:
Naopak běžné každodenní činnosti jako rozhodnutí o tom, co si dá senior k obědu, co si vezme na sebe nebo jak stráví svůj volný čas, nejsou právním jednáním. V těchto záležitostech senior vždy rozhoduje sám, pokud je toho schopen.
Zastupování při právním jednání tedy neznamená, že senior ztrácí kontrolu nad svým běžným životem. Jde spíše o ochranu jeho zájmů v situacích, které mohou mít významné právní nebo finanční důsledky.
To, jak bude proces zajištění zastoupení náročný, záleží na typu zastoupení, který zvolíte.
Nejsnazší formou zastoupení je plná moc. V tomto případě stačí sepsat jednoduchou smlouvu, kde senior pověří někoho blízkého, aby za něj jednal. Dokument může být sepsán doma nebo s pomocí právníka a v mnoha případech ho nemusí schvalovat žádný úřad.
Pokud je situace složitější a senior potřebuje dlouhodobější a komplexnější podporu, jako je opatrovnictví nebo nápomoc při rozhodování, bude nutné zapojit soud. To už je formálnější proces, který může zahrnovat podání návrhu k soudu, schůzky s právníky a často také soudní jednání. Soud potom rozhodne, jaká forma zastoupení je pro seniora nejvhodnější, a stanoví konkrétní podmínky.
Existuje několik typů zastoupení, které se liší mírou zásahu do samostatnosti seniora. Vždy je vhodné začít s co nejméně omezující formou a pouze v případě nutnosti přejít k závažnějším opatřením. O jednotlivých formách zastoupení se dozvíte více v samostatných článcích.
Nejjednodušší forma zastoupení, kdy senior zmocňuje jinou osobu k jednání svým jménem. Je vhodná pro situace, kdy senior potřebuje pomoc s konkrétními úkony, ale jinak je schopen samostatně právně jednat.
Více →
Tato forma umožňuje seniorovi získat podporu při rozhodování, aniž by ztratil právo rozhodovat samostatně. Podpůrce poskytuje rady a pomoc, ale konečné rozhodnutí zůstává na seniorovi.
Zastupení je vhodné v situacích, kdy senior potřebuje pomoc s běžnými záležitostmi kvůli duševní poruše, ale není nutné omezovat jeho svéprávnost. Zastupující musí být blízký příbuzný nebo osoba, která se seniorem dlouhodobě žije.
Více →
K opatrovnictví se přistupuje až tehdy, kdy mírnější formy zastoupení nejsou dostatečné. Senior má opatrovníka v situacích, kdy není schopen samostatně právně jednat nebo byla omezena jeho svéprávnost. Opatrovníka ustanovuje soud a jeho pravomoci jsou přesně vymezeny.
Více →
Ačkoli nejde přímo o formu zastoupení, je to důležitý nástroj, který umožňuje seniorovi dopředu určit, jak mají být spravovány jeho záležitosti v případě budoucí nezpůsobilosti.
Každá z uvedených forem má své specifické použití, výhody a omezení. Při výběru vhodné formy zastoupení je důležité respektovat přání a důstojnost seniora a volit takové řešení, které co nejméně omezuje jeho samostatnost, ale zároveň poskytuje dostatečnou ochranu jeho zájmů.
➡️ Užitečné odkazy