Paliativní péče

V paliativní péči se odráží hluboká úcta k životu a respekt ke každému člověku jako jedinečné bytosti. Jde o to, aby i v posledních fázích života byla zachována důstojnost a kvalita života v nejvyšší možné míře.

Jaké jsou zásady paliativní péče?

• Neurychluje ani neoddaluje smrt: Nezasahuje způsoby, které by záměrně zkrátily život, ale také se nesnaží za každou cenu prodlužovat život agresivními zákroky, když už nepřináší prospěch.
• Maximální respekt k přáním nemocného: Pacientovy priority, hodnoty a rozhodnutí o léčbě mají přednost před samotným prodlužováním života. Na rozdíl od běžné zdravotní péče, která se primárně soustředí na léčbu nemoci, paliativní péče uznává, že v určité fázi může být důležitější respektovat pacientova přání ohledně kvality zbývajícího života než pokračovat v náročné léčbě.
• Podporuje život a k umírání a smrti přistupuje jako k  přirozenému procesu: Zaměřuje se na kvalitu zbývajícího života, ne na blížící se smrt. Zároveň nevnímá smrt jako selhání, ale jako přirozenou součást lidského života.
• Poskytuje úlevu od bolesti a dalších příznaků: V běžné léčbě je bolest často jen průvodním jevem na cestě k uzdravení, zatímco v paliativní péči je její zmírnění hlavním cílem samo o sobě, přičemž je vnímána komplexněji (nejen fyzicky) a úlevě od bolesti se věnuje více pozornosti s ohledem na jedinečné potřeby každého pacienta.
• Poskytuje psychologickou a spirituální podporu: Paliativní péče chápe, že utrpení není jen fyzické, ale také psychické, sociální a duchovní. Pomáhá pacientům vyrovnat se s důsledky nemoci ve všech těchto oblastech. Součástí týmu bývá např. psycholog nebo duchovní.
• Přítomnost blízkých osob: Rodina a přátelé jsou vítáni a podporováni v tom, aby byli s pacientem v takové míře, jakou si pacient přeje.
• Vytváří podpůrný systém rodině: Paliativní péče podporuje rodinu poskytováním psychologické pomoci, praktických rad při péči o nemocného a vytvářením prostoru pro zvládání emočně náročné situace. 
• Poskytuje podporu pozůstalým i po smrti jejich blízkého: Péče nekončí smrtí pacienta, ale pokračuje podporou jeho rodiny v období truchlení.
• Doprovázení: Jde o závazek být pacientovi nablízku, naslouchat mu a respektovat jeho potřeby až do konce života, aby se i v této náročné situaci necítil sám.

Obecná a specializovaná paliativní péče

Paliativní péče je vhodná pro pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob. Formu poskytování paliativní péče zpravidla doporučí praktický lékař, který by měl nejlépe znát zdravotní stav nemocného. Lékař zvažuje například očekávané zhoršování stavu nebo omezenou zbývající délku života, musí také přihlížet k přáním nemocného a jeho rodiny ohledně typu a rozsahu péče, kterou chtějí využívat.

Paliativní péči můžeme rozdělit na obecnou a specializovanou.

Obecnou paliativní péči poskytují zdravotníci, kteří se na ni přímo nespecializují, ale znají její základní principy a využívají je v praxi. Při léčbě v domácím prostředí to zpravidla znamená, že paliativní péči může řídit praktický lékař nebo jiný ošetřující lékař, který zároveň předepisuje domácí zdravotní péči. Jedná se o ošetřovatelskou péči o pacienta v pokročilém nebo terminálním stádiu, a na rozdíl od běžné ošetřovatelské péče v domácím prostředí není lékař při jejím předpisu omezen četností návštěv. Při obecné paliativní péči však není zajištěn multidisciplinární přístup, který nabízí domácí hospic, ani nepřetržitá dostupnost lékaře.

Tato forma je ovšem dostačující až pro 80 % umírajících v domácím prostředí (Špinková, Mlynáriková, 2020, str. 28). Pokud však dochází u pacientů k náhlým změnám stavu nebo se projeví těžko zvladatelné symptomy, je ke zvážení přechod do domácího hospice. Domácí zdravotní péče je hrazena ze zdravotního pojištění a je v rámci služeb, které indikuje lékař, poskytována zdarma.

→ Více o domácí zdravotní péči.

Specializovanou paliativní péči zajišťují v České republice především hospice, a to v těchto formách: 

• Hospic jako samostatné lůžkové zařízení
• Domácí paliativní péče, tzv. mobilní hospic
• Denní stacionář paliativní péče
• Specializovaná ambulance paliativní péče
• Oddělení paliativní péče v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních
• Paliativní péče poskytovaná v zařízeních sociálních služeb

→ V tomto článku se dozvíte podrobné informace o jednotlivých typech specializované paliativní péče (připravujeme).

Multidisciplinární přístup

Paliativní léčba přistupuje k nemocnému komplexně a to vyžaduje tým odborně vzdělaných pracovníků, kteří se spolu setkávají a diskutují o tom, jak nejlépe a nejefektivněji řešit problémy nemocného. Tým tvoří:

• Lékaři různých profesí
• Fyzioterapeuté, rehabilitační pracovníci
• Psychologové, psychiatři
• Duchovní, pastorační pracovník
• Zdravotní sestry
• Sociální pracovníci
• Osobní asistenti, pečovatelé
• Dobrovolníci

Kolik stojí hospicová péče?

Hospicová péče je hrazena ze zdravotního pojištění jak v lůžkových tak i v mobilních hospicích. V něm jsou zahrnuty náklady na léky, materiál apod.

Služby nezdravotního charakteru, tzv. dodatečné služby již ze zdravotního pojištění hrazeny nejsou a zde je nutná finanční spoluúčast nemocného. Ceny se však v zařízeních mohou lišit, proto se doporučuje informovat raději přímo v hospici, který je pro vás dostupný. U poskytování lůžkové péče hospici také náleží příspěvek na péči v plné výši a platí se za pobyt rodinných příslušníků. 

U domácího hospice je tak třeba počítat s výdaji na terénní sociální služby, pokud je budete využívat.

Dříve vyslovené přání

Dříve vyslovené přání je právní dokument, ve kterém může pacient předem vyjádřit svá přání ohledně zdravotní péče pro případ, že by v budoucnu nebyl schopen o své léčbě rozhodovat sám. V kontextu paliativní péče umožňuje pacientům stanovit, jakou péči si přejí nebo nepřejí podstoupit, například ohledně resuscitace, umělé výživy nebo život prodlužujících zákroků.

Dříve vyslovené přání může být užitečné pro rodinu i zdravotníky, protože pomáhá respektovat vůli pacienta a zajistit, aby jeho péče probíhala v souladu s jeho přáními.

→ Více o dříve vysloveném přání se dozvíte v tomto článku (připravujeme).

 

Článek napsaly:
Mgr. Jana Lacmanová, sociální pracovnice a vedoucí služby osobní asistence v Jeseníku
Mgr. Radka Vališková, sociální pracovnice a vedoucí pražského centra Maltézské pomoci